Pracovní pohovor

19. dubna 2014 v 21:25 | Mrs. Tollens |  My diary
Měla jsem sjednaný pracovní pohovor a dokonce mi na e-mail poslaly na něj pozvánky s bližšími informacemi, které se mi náramně hodily, protože tam byly fotky abych to místo dobře našla. Byla jsem z toho celkově dost vynervovaná, nic víc k tomu nedalo že to je na ulici kde jsou cigáni. Nejsu rasista a sama dokonce jich pár znám, jsou to úžasní lidi, ale je to spíš tím že mají prostě jinou výchovu. Začla jsem je mít nerada od doby co jsem s nia měla potyčku v jenom obchodní centru o prázdninách, kdy se z ničeho nic začli navážet do mího kámoše, protože nekouřil.. No kámoška ve třídě mě taky moc neuklidnila, když mi říkala že 3ulice kterým bych se měla vyhábat a já z toho na těch 2 budu -.- Nevím co bylo na tom horší, jestli to že jedu někam kde to neznám, že budu mluvit s někým koho neznám, nebo to vše dokonale celkově :D Ne málokdy někam jezdím natož sama a ještě víc nesnáším přestupování. Ale naštěstí jsem přestupovala jen jendou a všechno jsem si na netu dokonale proštudovala.

V autobuse to bylo cajk, v šalině už pak přicházela ta nervozita. Budovu jsem skvěle našla, ale kdžy jsem tam vstoupila začlo bušení srdce jak o závod a já se začla klepat :D Tam mě posadili do místnosti kde byly další 4 účastníci (dalo by se říct). Dala mi dotazník, kterej jsem měla vyplnit. Paní nám představila pomocí prezentace firmu a vše bylo ok, byla jsem klidná. Pak si každého brala na pohovor, takže jsem tam mezi nima čekala. Jelikož tam byly lidi ve věku 30let neměla jsem se s nima prostě o čem bavit, takže jsem dělala kraviny na mobilu. Naproti mě byly dvě moc komunikativní (ukecané) cigánky, které se do mě zezačátku navážely že su strašně nekomunikativní a vážná -.- (jako bych je přes ten stůl ale vůbec neslyšela). To jsem si už říkala že nemá cenu čekat, že je to zbytečný jelikož jsem tam byla nejmladší, že to prostě nemá cenu.

Na pohovor jsem šla poslední. Sedla jsem si naproti té milé paní, která mi řekla at jí řeknu něco o sobě. Začla jsem tím že ještě teda studuji, ona že to nevadí jelikož mi 15tnáct bylo a dál jsem pokračovala proč bych tak chtěla studovat. Což bylo něco ve smyslu že bych se chtěla naučit kounikovat s lidmi, do budoucna se to vždycky hodí. Pak už jen at jí "jakoby" zavolám a že jí mám nabídnout nějaký produkt. To na tom bylo asi nevtipnější "Crrrn..", "Nováková", "Dobrý den, tady moje jméno -.- jsme ze společnosti call-centrum a chtěla bych vám nabídnout...". Bylo to fajn trvalo to tak půl minuty a nejvíc se jí líbilo že jsem se představila a řekla pro kterou jsem firmu/společnost. Hnedka mi dala pozvánku na zaškolení z čehož jsem měla úžasnou náladu, byla jsem strašně štastná, konečně mám brigádu :3 Pak už jsem jen jela domů, a neustále se culila na proti jdoucí :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sebian Sebian | Web | 20. dubna 2014 v 12:29 | Reagovat

V call centru mě to hrozně bavilo :3
Pořád si pamatuju tu větu "Dobrý den, u telefonu je *** v zástupu společnosti Visage D'or, máte čas na krátký monitorovaný hovor?" :DDD
Jinak teda samozřejmě gratuluju k brigádě! :3

2 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 21. dubna 2014 v 14:48 | Reagovat

To vypadá vážně dobře, taková brigáda by mě asi taky bavila. A gratuluju))

3 sarah-lee sarah-lee | Web | 21. dubna 2014 v 20:08 | Reagovat

gratuluji k té brigádě a věřím, že to nakonec dopadne dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama